Kendó je tradiční bojové umění a jeho cvičení vyžaduje dodržování jistých pravidel chování. Měli bychom jej brát se vší vážností v duchu tradičního budó. V Kendó je velmi důležité zachovávat respekt k sensejovi, starším ale i mladším studentům, zkrátka vůči všem lidem v dódžó. Nevhodné nebo urážlivé chování nemá v dódžó místo.

V dódžó dodržujeme následující pravidla:

• Při cvičení v dódžó především věnujeme pozornost tomu co nám říká sensei (učitel, instruktor) nebo sempai (služebně starší osoba) a snažíme se dělat to, co nám říká.
• Při cvičení dbáme na bezpečnost a předcházíme zraněním.
• Při vstupu a odchodu z dódžó se vždy ukloníme.
• V dódžó se chodí naboso, boty zanecháme před vchodem.
• V dódžó se nejí, nekouří a nenosí klobouk nebo čepice pokud k tomu nejsme přímo vyzváni.
• Pokud jsme na návštěvě v jiném dódžó, jako první pozdravíme senseie a představíme se mu. Je velmi nevhodné přijít někam na návštěvu neohlášený, vždy se domluvte předem.
• Při nástupu sedí žáci naproti učiteli (učitelům) a jsou seřazení podle pokročilosti.
• Na začátku a na konci každého cvičení se ukloníme partnerovi.
• Pokud kendista nebo kendisté sedí a pozorují cvičení nebo zápas, není vhodné obcházet je před nimi a rušit jim výhled. Pokud to jinak nejde, projdeme rychle v předklonu s pravou rukou mírně nataženou před sebou v gestu omluvy.
• Oblečení a vybavení by mělo být čisté a v dobrém stavu. Pokud během cvičení vyvstane potřeba vybavení upravit, je nutné cvičení přerušit, uklonit se, provést příslušné opravy na místě, kde nikomu nepřekážíme, znovu se uklonit a pokračovat ve cvičení. V žádném případě necvičíme s poškozenou zbraní nebo výstrojí.
• Nedotýkáme se meče nebo šinaje a další výstroje jiného kendisty, pokud k tomu nejsme vyzváni
• K šinaji se chováme s respektem jako ke skutečnému meči. Nepřekračujeme ležící meč nebo šinaj, o šinaj (bokutó nebo jinou zbraň) se nikdy neopíráme, nikam s ním neházíme a podobně.
• Pokud je cvičení přerušeno například instrukcemi, stojíme vzpřímeně, neopíráme se o zeď ani o šinaj (meč) a dáváme pozor.
• Není vhodné přijít na trénink pozdě po jeho začátku. Ale je lepší pozdě, nežli vůbec. Pokud k tomu došlo, tak vstoupíme do dódžó, vyčkáme na vhodný okamžik a jdeme požádat senseie o dovolení zapojit se do cvičení.
• Je vhodné vyčkat na závěrečný nástup i když jsme z nějakého důvodu (např. zranění) skončili cvičení předčasně
• Pokud potřebujeme cvičení přerušit nebo odejít, jdeme požádat senseie o dovolení.
• Pokud se chceme na něco zeptat, vyčkáme na vhodný okamžik a požádáme senseie o slovo.
• Cvičíme usilovně a snažíme se o správnou formu cvičení a bojového ducha
• Pokud sledujeme zápas Kendó jako diváci, vyvarujeme se pokřikování a jiných hlučných nebo nevhodných projevů. Mějme respekt k soupeřům a jejich úsilí. Pokud chceme, bojovníky povzbuzujeme pouze potleskem.
• Před zápasem je vhodné říci „onegai šimasu“ (prosím uč mě) po zkončení zápasu poděkovat „Dómo arigátó gozaimasu“ (zdvořilá forma poděkování – u nás případně česky „děkuji“)