V Kendó existuje 5 základních střehů, plus několik dalších.

Čúdan no kamae (中段の構え)

Střední střeh. Existuje více variací, popišme si tu základní - meč držíme obouruč před sebou ve středové linii, špičkou meče míříme soupeři do očí (jedna z možností), levá ruka je asi na pěst od břicha, paže jsou přirozeně podél těla. Meč držíme volně v dlani (nikoliv v zaťaté pěsti), především malíčkem a prsteníčkem. Chodidla jsou rovnoběžně vedle sebe aby mířily na soupeře, mírně rozkročené, špička levé nohy je na úrovni paty pravé nohy. Stojíme vzpřímeně, čelem k soupeři, nezakláníme se ani nepředkláníme, kontrolujeme těžiště přesně doprostřed, váha je rovnoměrně rozložená na obě nohy a pata levé nohy je mírně nad zemí.

Gedan no kamae (下段の構え)

Dolní střeh – špička meče je mírně pod úrovní kolene jinak vše jako u čúdan-no-kamae.

Džódan no kamae (上段の構え)

Horní střeh, postoj s mečem nad hlavou, má několik variací, tady jsou dvě základní:

Hassó no kamae (八双の構え)

Střeh s mečem nad pravým ramenem. Obrácená pozice nohou jako v pozici hidari-džódan-no-kamae. Meč je vpravo vedle hlavy, cuba je na úrovni úst. Čepel směřuje vpřed na soupeře , meč je sklopený vzad podobně jako u džódan no kamae.

Waki gamae (脇構え)

Střeh s mečem schovaným vzadu. Meč je držen u pravého boku, tak aby čepel byla před soupeřem skryta za hakamou. Čepel směřuje doprava a dolů. Stojíme mírně bokem k soupeři, ramena a nohy jsou vytočené doprava.

Vzdálenost - Maai (間合い)

Pojem ma-ai se týká jak vzdálenosti tak i načasování.

Základní vzdálenost se nazývá issoku-ittó-no-maai (一速一刀の間合い). V této vzdálenosti jsme na hranici útoku a obrany – dokážeme krokem vpřed zasáhnout soupeře a krokem vzad uniknout jeho útoku. Odhad správné vzdálenosti a práce s ní je v zápase Kendó klíčový prvek. Je důležité být daleko od soupeře, ale zároveň si jej udržovat blízko. Budete-li mít špatnou ma-ai, nedokážete správně zasáhnout ani účinně čelit soupeřovu útoku. Je třeba odhadovat i soupeřovo ma-ai. Každý člověk má díky své stavbě těla a dalším charakteristikám jiné ma-ai.

Kromě issoku-ittó-no-maai, existuje dlouhá vzdálenost tó-maai (tóma 遠間 - meče se obvykle nedotýkají). Běžně není možné zasáhnout soupeře z této vzdálenosti, vy nebo váš soupeř musíte udělat pohyb vpřed (viz seme) a probojovat se do vzdálenosti issoku-ittó-no-maai.

Krátká vzdálenost se nazývá čikai-maai (čikama 近間). V této vzdálenosti můžete okamžitě zaútočit a váš soupeř bude mít jen minimum času zareagovat. Podobně však můžete být zasažen i vy.

Pozice kdy jsou soupeři úplně u sebe a šinaje se dotýkají cubami se nazývá cuba-zeri-ai (鍔迫り合い). Nejde o odpočinkovou pozici, je nutné být ostražitý, neboť i z této pozice je možné provést útok např. pomocí výpadu vzad (hiki-waza) nebo odstrčení tělem (tai-atari).

Ma-ai též obsauje načasovaní - to je další zásadní prvek při zápase Kendó. Vysledujme vhodný okamžik provedení útočné nebo obranné akce, proveďme ji v momentu kdy bude mít smysl a bude nejefektivnější. Zkušený bojovník se dokáže "vcítit" do soupeře, podle jeho řeči těla pozná, co se mu odehrává v hlavě a co bude dělat, porozumí tomu kdy a kam se pohne. Podle toho dokáže svou akci perfektně načasovat. Pokud chceme zaútočit, neútočme bezhlavě, sledujme soupeře a snažme se mu porozumět. Hledejme otevření, odkrytí, nebo si jej sami vytvořme. Každý střet a akce musí mít svou logiku a návaznost (Riai).

Načasování je spjato s principem tří "sen" (三つの先), viz zde.

Práce nohou - Ašisabaki (足捌き)

Práce nohou je spolu s kamae první věc, co se začátečník učí. V Kendó se používá druh chůze, kdy se špičky chodidel neustále dotýkají podlahy. Tato klouzavá chůze se nazývá suri-aši. Pohyb by měl vycházet z boků (beder), tak aby se tělo pohybovalo v rovině a nepohupovalo se nahoru a dolů a meěla by být udržována dobrá rovnováha, umožňující rychlou změnu pohybu a flexibilitu v následující akci.

Správná práce nohou (ašisabaki 足捌き) je velmi důležitá a jejímu cvičení by mělo být věnováno zvláštní úsilí. Postupem času se člověk naučí odstranit zbytečnou sílu a pohyby stanou plynulejší a rychlejší a umožní člověku flexibilně se přesouvat a bojovat.

Rozlišujeme následující druhy aši sabaki:

Techniky obrany a útoku

Co se týče základních zásáhů soupeře, tak se v Kendó při kontaktním cvičení se používají seknutí na vršek hlavy ve výseči 90 stupňů - men, seknutí na obě předloktí - kote, na trup ze stran – dó a bodnutí do krku/horní části hrudníku – cuki. Tyto zásahy se provádějí na příslušné zásahové plochy na soupeřově výstroji. V Kendó kata jsou pak další zásahy a techniky, ale tam se provádějí ne-kontaktně.

V Kendó obvykle rozlišujeme útočné techniky šikake waza (仕掛け技) a obranné techniky, respektive techniky obrany a protiútoku ódži waza (応じ技). Jejich cílem je využít určité situace a zasáhnout soupeře. Před nácvikem těchto technik je nutné ovládat základy, jako je práce nohou, kamae, práce se vzdáleností, mít dobrou rovnováhu a zvládnout dobře vést meč.

Ippon uči no waza

Základní jednoduchý útok. V Kendó (při kontaktním cvičení s výstrojí) používáme: 

Další techniky jsou v Kendó kata.

Šikake waza (仕掛け技)

Útočné techniky v zásadě znamenají provést útok v situaci, kdy je na něj soupeř nepřipraven, nebo si takovou situaci vytvořit a následně zaútočit. Vybrané útočné techniky:

Ódži waza (応じ技)

Obranné techniky znamenají likvidaci soupeřova útoku a následné provedení vlastního protiútoku. Při aplikaci ódži waza použijeme seme (tlak na oponenta) a soupeře k útoku přinutíme nebo jej vylákáme, soupeřovu útočnou akci pak máme pod kontrolou a likvidujeme jí za použití protitechniky. Při obranných technikách je velmi důležité načasování a ma-ai (vzdálenost). Zásadní je také iniciativa a schopnost jí převzít, schopnost vytořit si příležitost a umět jí využít. Některé obranné techniky si zde popíšeme:

Toto byly pouze vybrané techniky, Kendó jich obsahuje mnohem více. Zde se je seznam Kendó technik vypracovaný Abe senseiem (7. dan), ani ten není úplný:

Abe-senseiův seznam technik Kendó